Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vytvořte ze svých alb pexeso

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

71 fotek, leden 1983 až září 2017, 48 zobrazení, 4 komentáře | auta, sport
Deštivé počasí je vhodné i na vzpomínky - mé černobílé začátky s focením. Bylo to hodně zajímavé a jsem rád, že jsem mohl trochu nahlédnout i do zákulisí.
Při dnešním provozu na silnicích více fandím dnům bez aut. Jsem rád, že přibývá cyklostezek, kde lze z rušných míst uniknout.
90 fotek, 11.9.2017, 477 zobrazení, 5 komentářů | kultura, lidé, zábava
Hody ve Velkých Bílovicích vrcholí v pondělí slavnostní zaváďkou, obřadním tancem hanácko-slováckého regionu. Zaváďku začíná první stárek, vyjde z řady chlapců, za huseňákem má naskládané cigarety a viržinky, jednu z nich drží zapálenou v ruce. Kouření viržinky je znak dospělosti. Část mužáků shromážděných v muzikantské búdě zpívá tradiční bílovické zaváďkové písně: Ten bilovský zámek; Súdili se, súdili; Orala, orala; Páni muzikanti; Dívča ze dvorečka a další. Stárek za zpěvu těchto písní pomalu obtanči celé kolo, přitom se třikrát zastaví, otočí se k chlapcům, pozvedne huseňák a zvolá: „Veselo, chaso!“ Chlapci odpovídají veselým výskáním. Stárek při zaváďce jde krokem, kterým se šlo při setí obilí. A stárek ukazuje, zda bude umět obilí zaset. Jde-li rychle bude obilí řídké a málo se urodí a jde-li pomalu bude zase husté. Když dotančí až ke své stárce, obřadně před ní smekne a ukloní se. Ona popojde k němu třemi kroky, natočí se vpravo, vlevo, překříží pravou nohu přes levou, udělá celý obrat a ukloní se. A právě tento obrat je napjatě sledován všemi přítomnými. Otočkou stárka předvádí jak se bude umět otáčet v domácnosti. Když je dobře proveden, „súdná stolica“ složena z přísedících tetiček dříve spokojeně pokývala hlavami, dnes se stárce navíc dostane mohutného potlesku od všech přítomných. Spolu pak pokračuji v zaváďkovém tanci, drží se za pravé ruce a stárka couvá. Po druhém otočeni prvního stárka v kole vyjde druhý stárek a tanči totéž, co první stárek i jeho stárka. A pak již chodí postupně další chlapci pro svá děvčata, ty však už neprovádějí obřadní otáčku jako stárky. Po několikátém obtančení celého kola chlapci postupně odvádějí děvčata do boční búdy, kde již čeká starosta se svými radními. Zde probíhá tzv. „vykupování“, při němž se děvče vyplácí penězi, které skládá před zástupci starosty, proto se tomuto zvyku dříve říkalo „skládka“. Děvčata si tak zajišťovala vstupné na všechny taneční zábavy v roce. Dnes je vykupování chápáno spíše jako symbolický a humorný akt oceněni svého hodového partnera. Vykupování zahajuji stárky a po nich se vykupují i ostatní děvčata. Je jim nabízeno víno, ovoce, hrozny, koláče či zákusky. Děvče platí nejprve opatrně drobnými, často i neplatnými mincemi, posléze i papírovými penězi. Cely obchod se neobejde bez smlouvání, žertování a různých průpovídek. Vykupování představuje, jakou má děvče vyřídilku a zda umí levně nakoupit. Pak předají stárci své huseňáky a kordule ženatým stárkům a chasa ženáčům. Po návratu posledních děvčat do kola se svými zavaděči zaváďka končí. Bezprostředně po posledních taktech se pokračuje veselou polkou, která se záhy střídá s verbuňkem zpěváků z búdy, zavaděčů i svobodné chasy. A pak zase valčík, polka a znovu verbuňk či vrtěna, a to už děvčata utvoří kolečka a při mužském verbování se roztáčejí. Vše trvá ve zbývajícím čase do vyhlášení večeře, kterou již pochopitelně vyhlašuji „staří stárci“, neboť večerní zábava je dnes plně v jejich rukou. Stárky se účastní večerní zábavy v krojích, mají vaperové sukně a bílý brokátový šátek. Jejich příchod, asi v půl desáté, ohlašují muzikanti slavnostním pochodem. U sóla je přivítají staří stárci, vzájemně si připijí a odvedou si je do čela sóla. „Sólo stárci“ tančí se zachováním stejného obřadu jako při odpoledním sóle stárků. Následují další taneční sóla, především „sólo hosti“, při kterém se zavdává a vybírá. Nechybí ani „sólo staří stárci a stárky“, které smí tancovat pouze ti, kteří někdy byli stárky nebo stárkami ve Velkých Bílovicích. Kolem půlnoci staří stárci pochodem odvedou stárky ze sóla a předají je stárkům se vším, co od nich odpoledne převzali. Odchodem stárek ze sóla hodová zábava nekončí, ale pokračuje až do rána.
40 fotek, 4.9.2017, 73 zobrazení, 4 komentáře | krajina
Velké Bílovice - největší vinařská obec v Česku. Vinice se tu rozprostírají od obzoru k obzoru na 800 hektarech a hospodaří na nich víc než tisíc vinařů. Díky nim opodál vyrostlo druhé menší městečko, kde se vyrábí víno.
142 fotek, letos v srpnu, 81 zobrazení, 6 komentářů | cestování, krajina, města, vesnice
Bylo léto, horké léto, tak jak léto má být. Cestou necestou na kole z Brna do Velké Bíteše. Krásné rozloučení s létem ...
https://www.youtube.com/watch?v=Qa9LbwvqPwg
5 fotek, 27.8.2017, 28 zobrazení, 2 komentáře | auta, sport
Motor Renault DXi 13. Počet válců: 6. Zdvihový objem: 12 900 ccm. Max. výkon: 920 HP při 2 500 ot./min.
Max. rychlost: 170 km/h. Max. rychlost s omezovačem: 140 km/h
Převodovka ZF, manuální. Počet stupňů vpřed: 16. Počet stupňů vzad: 2
Přídavná převodovka Tatra 1.30, sestupná, jednostupňová.
Přední náprava hnaná, s výkyvnými polonápravami, uzávěrka osového diferenciálu, zapínatelný pohon. Kombinované pérování vzduchovými vaky s vinutými pružinami.
Zadní náprava hnaná, s výkyvnými polonápravami, uzávěrka osového diferenciálu.
Kombinované pérování vzduchovými vaky s vinutými pružinami. Brzdy bubnové, segmentové.
Pneumatiky bezdušové, 14.00 R20. Palivová nádrž 2 x 420 l, ocelová.
Délka: 6 400 mm. Výška: 3 200 mm. Šířka: 2 500 mm. Rozvor: 4 300 mm. Světlá výška: 380 mm
Provozní hmotnost vozidla: 8 600 kg. Max. tech. příp. hmotnost vozidla: 18 000 kg
60 fotek, 27.8.2017, 73 zobrazení, 15 komentářů | architektura, cestování, města
/: Kroměříž, Kroměříž, Kroměříž je pěkné město, :/
/: je tam jedno stavení ze samého kamení, já tam mosím narukovat :/
/: Na voze sedajte, vrané koně zapřahajte :/
/: sbohem buďte mamičko, aj moja frajárečko, šak my se dom navrátíme :/
160 fotek, 19.8.2017, 240 zobrazení, 5 komentářů | dokumenty, krajina, kultura, lidé, zábava
Vycházelo se ze Suchova do Velké nad Veličkou přes vrch Háj. Skvělý hudební doprovod obstarala cimbálová muzika Trnečky. „Jedná se o připomenutí působení spolku z konce 19. století - Suchovská republika, jejímiž členy byly významné osobnosti – spisovatelé, umělci, vzdělanci. Mezi nimi například Joža Uprka, Matúš Beňa, Ferdninad Dostál – Otakar Bystřina či Martin Zeman," První fotografie z Kněždubu jsou věnovány vzpomínce na malíře Jožu Úprku.
164 fotek, letos v červenci, 204 zobrazení, 8 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, lidé
Malebným krajem Goralů
Jablunkova Goralé (těšínské nářečí Gorole;; „horalé“) jsou obyvatelé hornatých oblastí jižního Polska, severního Slovenska a severovýchodního Česka (Těšínsko). Goralská nářečí jsou skupina dialektů podél karpatského oblouku na území Polska, Slovenska, Ukrajiny, Rumunska a Česka (část Těšínského Slezska).

Za lasami za gorami za dolinami
Pobili sie dwaj gorale ciupagami

Ej gorale nie bijta sie
Ma goralka wielke serce
Podzielita sie

Československo-polský spor o Těšínsko byl jeden z československo-polských pohraničních sporů a vedl se mezi těmito státy od roku 1918 do roku 1958. Vrcholil v letech 1918 až 1920 a v roce 1938. S konečnou platností byl ukončen až československo-polskou smlouvou z roku 1958.
217 fotek, letos v červenci, 507 zobrazení, 5 komentářů | děti, kultura, lidé
20 fotek, 30.6.2017, 93 zobrazení, přidat komentář
120 fotek, 25.6.2017, 1 083 zobrazení, 11 komentářů | kultura, lidé, oslavy, vesnice, bydlení
Svatba byla a dodnes nepochybně je jeden ze základních milníků lidského života. Ve slovácké lidové tradici s ní bylo spojeno množství poměrně závazných zvyků, obyčejů a obřadů spojujících prvky hmotné kultury, věrské představy a v neposlední řadě písňový i slovesný folkloru. Některé elementy, které se nám dochovaly až do současnosti, mají základ ještě v dávných dobách předkřesťanských, další se přidávaly postupem času. Právě při svatbě vedle sebe dlouho žila křesťanská a pohanská tradice, které se vzájemně prolínaly a obohacovaly.
Hlavními postavou svatby byla vždy nevěsta, jejíž osobě byla věnována největší pozornost. Ve svatební den oblékala obřadní kroj s bohatě zdobeným věncem, který měla na hlavě naposled ve svém životě – poté už jí jeho nošení nepříslušelo. Také ženich v den svatby odkládal kohoutí pera (kosárky) z klobouku, aby byl na první pohled patrný jeho rodinný stav. Všichni svatební hosté byli vždy pečlivě ustrojeni do nejlepšího oblečení, jakým disponovali.
Na svatbách se nikdy nešetřilo a měla být všeho hojnost – zúčastňovali se totiž nejen pozvaní hosté, jako je tomu dnes, ale událost měla velký význam pro celé vesnické společenství. Ke svatebnímu veselí, které se nezřídka odehrávalo ve stodole na mlatě nebo v hospodě, přicházeli hosté z celé vesnice. Svatební zvyky a obyčeje, žertovné tance a hry nezřídka skrývaly magickou plodnostní sílu, která měla svatební páru zajistit prosperitu a soulad v následném společném životě. Soubor svatebního zvykosloví provázely okamžiky nejen radostné a veselé (tance, zpěvy, hry), ale také velmi dojemné až smutné (čepení nevěsty, odchod ze společenství chasy, jejž byla výhradně doménou svobodných).
Pořad Já sa budu vydávati chtěl přiblížit návštěvníkům svatební den na slováckém Veselsku v podobě, jakou měl zhruba před sto lety: od obřadního oblékání nevěsty, odprošování rodičů přes svatební průvod, zatahování, svatební hry, házení do koláče až k čepení nevěsty, které bývalo vrcholem svatebního obřadu. V jednotlivých objektech areálu staveb z Horňácka probíhaly svatební přípravy – žehlení a vyšívání krojů a zhotovování svatebních pokrmů.
87 fotek, 21.6.2017, 66 zobrazení, 5 komentářů | cestování, krajina, města
Cyklostezkou po zrušené trati ČD Hostašovice - Nový Jičín do Poodří ( Valašské Meziříčí - Studénka ). V roce 2009 blesková povodeň prakticky zničila 120 let starou lokální železniční trať z Nového Jičína do Hostašovic. Namísto nákladné opravy byla trať zrušena a na jejím místě vyrostla cyklostezka, která byla slavnostně otevřena 26. září 2014. Cyklostezka s asfaltovým povrchem a oddělenými jízdními pruhy pro každý směr měří bezmála 10 kilometrů
82 fotek, 18.6.2017, 2 456 zobrazení, 4 komentáře | děti, kultura, lidé, zábava
V Polešovicích veselo bylo, je a bude.
316 fotek, 1.6.2017, 203 zobrazení, 4 komentáře | cestování, krajina, města
Květnové putování údolím Sázavy. Ze Žďáru nad Sázavou do Píkovic ( Petrov u Prahy ). 335 km na kole, něco pěšky a vlakem. Názvy míst jsou v informacích o fotce.
48 fotek, jaro, 303 zobrazení, 7 komentářů | lidé, práce, zábava
18 fotek, 14.5.2017, 63 zobrazení, 6 komentářů | krajina
94 fotek, 10.5.2017, 72 zobrazení, 25 komentářů | krajina
Štípa - 400 let od vydání zakládací listiny kláštera a poutního chrámu Narození Panny Marie. V Moravském zemském archivu v Brně se podařilo listinu vypátrat a to včetně podpisu a pečeti slavného Albrechta z Valdštejna, který pergamen podepsal 1. května 1617 na hradě Lukov. Albrecht z Valdštejna byl ke klášteru velmi štědrý. Před svou smrtí požádala Albrechta jeho žena Lukrecie o jediné – aby ve Štípě vybudoval velký kostel pro ni a pro sošku Panny Marie Štípské. On k ní měl takovou úctu, že jí slíbil splnit přání, které dala do závěti. Objel Itálii a do Štípy přivezl asi stovku tamních řemeslníků a kameníků, aby na stavbě chrámu pracovali. Výročí 400 let od zakládající listiny poutního chrámu ve Štípě má velký význam, protože tento chrám je po mnoho staletí místem, kam přicházeli a budou přicházet poutníci, hlavně maminky, které děkovaly za své děti a prosily o jejich zdraví.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter