Název

LEGIOVLAK ve Zlíně 2015

Popis

Začátkem listopadu přijel do Zlína Legiovlak – legionářské muzeum. Jedenáct zrekonstruovaných vagonů představuje život a boj legionářů na Transsibiřské magistrále během první světové války. Veřejnosti bude k dispozici až do 19.11.2015, poté odjede do Břeclavi. Na slavnostní zahájení vlak přijel s parní lokomotivou řady 433.002 Matěj.
Tažení československého vojska evropským Ruskem i Sibiří je srovnatelné s anabází bájných řeckých Argonautů. Vznik ruských legií však byl poněkud opožděný. Teprve po ruské únorové revoluci se T. G. Masarykovi a dalším československým politikům podařilo přesvědčit Kerenského vládu o potřebě sestavit samostatnou československou brigádu z dobrovolníků z řad českých a slovenských zajatců. Vítězství legionářů v bitvě u Zborova 2. července 1917 sice podnítilo zájem o další vstup do legií, na druhé straně se situace v zemi začala měnit.
Po vítězství bolševické revoluce totiž Rusko uzavřelo separátní mír s Centrálními mocnostmi, v jehož důsledku stávající dvě divize legionářů ztratily možnost bojovat proti nepříteli. Bylo rozhodnuto odsunout je z Ruska východním směrem přes tichomořský přístav Vladivostok.
Někteří z legionářů si uvědomovali, jak daleká a strastiplná cesta je čeká. Byl mezi nimi i herec Zdeněk Štěpánek, který v roce 1919 stanul na březích největšího evropského veletoku: „Přiblížili jsme se k máťušce Volze, bylo ji cítit přímo ve vzduchu… Na druhém břehu, daleko v mlze, viděl jsem malý vláček, vypadal jako dětská hračka. Tam na druhém břehu začíná vlastně Ural a za Uralem Sibiř. Tam na druhé straně, v modravé dálce, nás očekává Asie…“ Zpočátku byly vztahy velení legií se sovětskou vládou korektní. Po uzavření brestlitevského míru se ovšem situace zkomplikovala.
Českoslovenští legionáři v Rusku byli s léty zapomenuti. Přestože za první republiky se těšili nemalé úctě, za protektorátu byli pronásledováni nacisty jako účastníci domácího odboje a zastánci myšlenky svobodného Československa. Po r.1948 byli považováni za nositele Masarykismu a byli podezříváni z protistátní činnosti. Navíc v Rusku působili proti Sovětům, což bylo nepřípustné. Informace o nich zmizeli z knihoven, učebnic i archivů. Teprve po r. 1989 se znovu začaly objevovat fotografie ze soukromých sbírek a začalo se přemýšlet, že legionáři nebyli tak suše záporné postavy, jak je měli ve zvyku prezentovat komunisté. Díky zmatkům v tehdejším ruském úřednictví a snaze komunistů je vymazat však toho po nich moc nezůstalo.

Kategorie a štítky

Nastavení